Blond hříva, uhrančivý hlas, akustická kytara, pokora a neskutečný životní nadhled. Takový je hudebník, zpěvák a autor Martin Rous, který ve středu 10. července vystoupil v rámci festivalu Jablonecké tóny na jabloneckém Mírovém náměstí. Martin je slabozraký, přesto skládá, hraje a zpívá vlastní i převzaté, české i zahraniční písně po celé republice.
Jak se Vám v Jablonci hrálo?
V Jablonci jsem hrál poprvé. Hrálo se mi dobře a lidé byli strašně milí. Každé podium je jiné, vždycky vzniknou nějaké potíže. Ale na to už jsem zvyklý, byla to trochu partyzánština, ostatně jako skoro vždycky.
pozn. autorky: Koncert narušil zástupce společnosti Mercur Toys, který chtěl návštěvníkům koncertu bez svolení organizátorů festivalu prezentovat svoje produkty.
Vaše hudební historie je velice pestrá, prošel jste si různými obdobími a žánry. Který žánr je Vám nejbližší?
Nejradši mám vážnou hudbu, ale srdcem jsem rocker. Folk hraju kvůli tomu, že chci, aby lidé poslouchali texty. Teď jsem ale začal zpívat i gospely a spirituály, které mě baví. Občas jim začnu přizpůsobovat i ten můj folk, myslím jako z hlediska hlasu, takže se z toho vlastně stává malinko pop (smích). Já vlastně pořád osciluji mezi různými žánry.
Co Vás inspiruje?
U mě je to spojeno s vizualizací. I když teď sám blbě vidím, tak dříve jsem viděl jako ostříž, a tak mi před očima lítají obrázky. Já neposlouchám hudbu jako zvuky, ale spíš jako nějaké krajiny, které se mi vybavují. Takže je to naprosto iracionální záležitost, totální citovka. U skládání vážné hudby musí ale člověk rozum hodně používat, jinak by z toho byl nesmysl.
Jak skládáte hudbu? Vymýšlíte nejprve melodie a pak texty, nebo naopak?
Někdy vznikne dřív text, jindy hudba a někdy to jde všechno současně. Často mě ovlivňuje nějaká barva nebo nálada, kterou tam prostě musím dostat. Většinou skládám bez nástroje, melodie mně prostě vytane v hlavě a až pak ji zkouším zahrát.
Kdy se Vám nejlépe skládá?
Nejlépe se mi skládá v hodině mezi psem a vlkem, když jsem sám mezi třetí a čtvrtou ráno. To jedu na autopilota, to se skládá samo a já jen zapisuji. (smích)
Čekají Vás v létě ještě nějaké koncerty a festivaly?
Budu hrát několikrát v Praze, v Jindřichově Hradci nebo třeba v Krkonoších. Bude toho hodně, a to je dobře.
Adéla Říhová